Rozptýlená vesnice

Každá horská usedlost „maso“ je vesnice

Usedlost (v mòchenském jazyce der hoff), založená na obdělávaném pozemku, je základní jednotkou mòchenské komunity. Zahrnuje několik budov, jako je panský dům, stodola, stáj, sklep na uchovávání vína a uzenin a sýrárna na zpracování mléka. Kromě obdělávané půdy má také zeleninovou zahradu a pastviny. 

Je soběstačná jako malá vesnice. 

Ale kdo jsou jeho obyvatelé?

Všichni pod jednou střechou

V údolí Valle dei Mòcheni neplatí pravidlo uzavřené usedlosti „maso“, podle něhož hospodářství dědí pouze nejstarší syn. Zde se po smrti hlavy rodiny hospodářství rozdělí mezi všechny syny, kteří na něm žijí společně se svými rodinami. 

Tak se stává, že mnoho lidí žije pod jednou střechou. 

A zdroje často nestačí pro všechny. Tak muži po skončení období setby přestávají být rolníky a odcházejí. Stávají se z nich krumer, obchodní cestující po cestách Rakouska-Uherska.  

Aby měli na statku co jíst a zároveň si něco vydělali, naloží si na ramena těžkou dřevěnou bednu (kraks) a vydají se po cestách, které jako pavučina lemují údolí Valle dei Mòcheni.

Rozptýlení, ale spojení

Síť stezek propojuje všechny usedlosti (masi) v údolí Valle dei Mòcheni a dává ti pochopit, že i když jsou tyto usedlosti soběstačné jako malinké vesnice, nemohou existovat bez vztahů se sousední komunitou. 

Lidé se scházejí při slavnostech, při svatbách a uzavírání dohod, ale především kvůli společné správě cenného přírodního dědictví údolí. 

Od kácení stromů v lesích po správu vodních toků, od údržby cest až po péči o horské pastviny. Vše je organizováno podle přesně stanovených pravidel, která si Mòcheni sami mezi sebou určili. Rovní mezi rovnými. 

A právě proto tu nejsou žádná náměstí ani hrady. Protože v tomto kouzelném údolí nejsou žádní králové.