Horníci: hluboká duše hor
Od 14. století, zvláště pak v 15. a 16. století, se do údolí přistěhovala druhá vlna přistěhovalců: byli to horníci, zvaní „canòpi“ (podle německého Knappen), specializovaní v těžbě mědi, zinku, olova a stříbra.
Tito lidé pocházeli z německy hovořících zemí a měli velké zkušenosti s těžbou hornin. Zapojili se do komplexního hospodářství, které zahrnovalo těžbu, přepravu dřeva pro tavicí pece a budování nutných infrastruktur.
Doly v údolí Valle dei Mòcheni, jejichž koncese byly vydány již kolem roku 1330, změnily zdejší krajinu i společenský život: zatímco osadníci obdělávali půdu na povrchu, horníci hloubili štoly a vytvářeli paralelní podzemní svět. I když žili často „stranou“ od rolnických komunit, canòpi po sobě zanechali trvalou stopu.
Po ukončení důlní činnosti v důsledku vyčerpání ložisek i příliš vysokých nákladů na těžbu tu zůstala paměť po jejich činnosti v dochovaných štolách, stezkách a v místních muzeích, jako je důl Miniera dell'Erdemolo.