Na to myslel, když zpracovával sýr v sýrárně. Malá dřevěná místnost uvnitř jeho pozemku, protože tam v údolí Valle dei Mòcheni nebyly žádné společné chaty, kam by se mléko mohlo vozit, a každá horská usedlost „maso“ měla svou vlastní sýrárnu.
A nemohl přestat myslet na to, proč se rozhodl zůstat a zda to byla správná volba. Krajané, kteří odešli, se vraceli do vesnice se svou bílou šestistovkou a pěkným teplým kabátem. Chlubili se, že vydělali jmění.
On místo toho zůstal a byl farmářem. Tvrdohlavý jako mezek.
Hertkopfet. *
Nechal vědro v sýrárně a vydal se ke dveřím usedlosti, zatímco venku se už stmívalo.
Uvnitř na něj čekala jeho žena a tři děti, které byly ještě příliš malé na to, aby mu pomohly na poli. Později se k nim připojil nejmladší bratr Tommaso s manželkou a dětmi. Přijeli do Pergine na trh. **
Pak všichni společně povečeřeli u jednoho ohniště.
Konečně pochopil, proč se rozhodl zůstat.
Musel se starat o hospodářství „maso“. Pevný bod rodiny. To, co vše drželo pohromadě, bylo to, na čem skutečně záleželo. ***
* Slovo v jazyce Mochena, které znamená „tvrdohlavý“.
** V údolí Mòcheni neexistovalo pravidlo „uzavřeného hospodářství“. Farma proto nedědila pouze prvorozený syn, ale byla rozdělena mezi mužské členy rodiny. Každý z nich obdržel část pozemku, kde žil sám nebo s rodinou, kterou si založil. Postupem času tak k hlavnímu domu přibývaly další obydlí, což vedlo ke vzniku malých skupin roztroušených po území, které dodnes charakterizují krajinu.
*** „Maso“ pochází z Latinského mansum nebo mansus, minulého příčestí manēre = „stát, zůstat“.
