Z vrcholů po údolí
Mezinárodní rok ochrany ledovců
Co se změní v dostupnosti vody pro údolí? Jaké budou dopady na biologickou rozmanitost a horská společenství? Jaké budou nutné přeměny pro zachování cestovního ruchu a zemědělství?
Jsem ledovec
Jsem území. Závisí na mně horské osídlení, zemědělství, pastevectví, vodní energie a mnoho dalších činností. Jsem identita. Léto a zima odrážejí moje přeměny v rychlém sledu ročních období. Jsem život. Jsem hory. Jsem dějiny a paměť. Vím, že bez ohledu na to, jaké se budou činit nápravy a drasticky snižovat globální emise, už nikdy nebudu takový, jako jsem býval. Ale zároveň vím, že lze ještě napsat novou kapitolu, v níž Alpy nebudou jen pozůstatkem minulosti, ale živým místem se schopností přizpůsobení a reakce.
Jsem změna
Nacházíme se uprostřed velké přeměny. „Nejteplejší roky v historii“ následují jeden za druhým, rekord za rekordem. Lidstvo si uvědomuje, že my, věčné ledovce, ačkoli pokrýváme pouhých 10 % zemského povrchu, jsme regulátory klimatu, zdrojem sladké vody, na němž závisí přežití miliard lidí a stovek živočišných druhů.
Zde v Alpách zpevňujeme hory a když ustupujeme, jejich rovnováha se ztrácí a hroutí se. Proto se OSN rozhodla věnovat nám rok 2025: Mezinárodní rok ochrany ledovců! Symbolicky zvolený rok, který nás vrací do středu pozornosti společnosti. Při současném tempu tání hrozí, že my, alpské ledovce do roku 2100 zcela zanikneme a ledovec Marmolada dokonce ještě před rokem 2050!
Vědci, horolezci a turisté vystupují po mém plášti z ledu a sněhu, v němž ale už nemohu dál skrývat suťové morény. Přicházejí ke mně v létě i v zimě, obezřetně a opatrně: vědí, že v horku se stávám nebezpečným.
Když ustupuji, odhaluji tajemství, která jsem uchovával po staletí: ostatky dávných cestovatelů, lovecké a zemědělské nástroje, památky po zapomenutých bitvách. Vidím, jak se vědci a archeologové činí. Pozorně pročítají mé vrstvy, schraňují předměty a nálezy, vše si zapisují, aby se nic nezapomnělo.
Jsem život
Podle Italského glaciologického výboru jsme my, alpské ledovce, od roku 1850 do dnešního dne přišly o více než 60 % své plochy. Marmolada se toho stala tragickým svědectvím v roce 2022, kdy se zřítil obrovský serak a připravil o život mnoho lidí. Existují i další, méně viditelné příznaky: mizející cesty a stezky, horské chaty, které je třeba rekonstruovat, horské vesnice, které je nutno přetvořit, aby přežily, nejistá dostupnost vody.
Obnažené plochy, kde led ustoupil, obsazují mechy, lišejníky a pionýrské druhy rostlin, následují pak keře a malé stromy, ale mnohé druhy přivyklé na chladné prostředí se nestihnou přizpůsobit a hrozí, že nenajdou pro sebe vhodné prostředí a budou vytlačovány stále výše, až zmizí.
Mezinárodní rok ochrany ledovců má být mementem, příležitostí k zamyšlení a k činům. Výzkum je nezbytný pro pochopení probíhajících změn a předvídání jejich důsledků. Věda, která se zabývá mnou a jinými druhy ledu na zemi - ledových čepiček, sněhu, mořského ledu a permafrostu - se nazývá kryosféra a spojuje několik oborů: geologii, klimatologii, hydrologii, technické a společenské vědy.
Je to efektivní nástroj, kterým lze cíleně a udržitelně řídit adaptační politiky: pochopením vývoje ledovců a permafrostu je možné vyvíjet stále přesnější modely předpovědí.
A teď bych chtěl, abyste se na sebe podívali v zrcadle mého třpytivého ledu a naslouchali mému tichu. Jen pár slov na závěr: „buďte starostliví“.