Pohraniční území

Horská chata Rifugio Carè Alto - „Dante Ongari“ a ženy nosičky zvané Adamelline

„Vojáci byli ve válce, ale ženy z Rendeny s vytrvalou pravidelností prováděly neuvěřitelnou službu“ [kapitán Heinrich von Jenni].

Obtěžkány těžkým materiálem stoupaly po strmých stezkách, které vedly z údolí Borzago k ledovci Adamello. Říkalo se jim nosičky z Adamella neboli Adamelline, ženy z údolí Val Rendena, které se během první světové války staly „vojáky“ rakousko-uherské armády. Byly obuty do dřevěných bot carpele s kovovými cvočky pod podrážkami, aby neklouzaly, oděny v dlouhých sukních s hlubokými kapsami, do kterých si mohly uložit kus polenty k obědu, a takto stoupaly dvakrát až třikrát denně, aby přenášely kameny, lana a nářadí na stavbu lanovek.

Dělaly to, aby přežily a přinesly domů pár bochníků chleba a několik korun za týden, zatímco muži emigrovali do Itálie nebo byli nasazeni ve válce na ruské frontě. „Vycházela jsem ze Sant'Antonio di Mavignola, v kapse jsem měla kousek polenty k obědu; dopoledne jsme podnikly dvě cesty, odpoledne další, za každého počasí.“ To vyprávěla Giustina Ferrari z Peluga, snad nejstarší z nosiček.

Těmto výjimečným ženám je nyní věnována mozaika, kterou nechal zhotovit historik a inženýr Dante Ongari, u vstupu do údolí Valle di Borzago: na místě, kde začínaly svou cestu do vysokých nadmořských výšek, do mrazu, až k horské chatě Rifugio Carè Alto v pohoří Adamello-Presanella.

Toto místo hrálo během první světové války strategickou roli díky své poloze blízko frontové linie. Postaveno bylo v roce 1912 v nadmořské výšce 2 450 metrů a bylo klíčovým oporným bodem pro jednotky rakousko-uherské armády bojující ve vysokých horách. Ledovce, hřebeny, nepřístupná údolí a nepříznivé povětrnostní podmínky činily z celého okolí dějiště vojenských střetů a operací na hranici možného přežití.

Horská chata Rifugio Contrin a její freskami vyzdobená knihovna

„Canta che ti passa! Zazpívej si a bude lépe!“

Tak zní nápis na uvnitř chaty Rifugio Reatto, přímo nad krbem, zatímco na ostatních stěnách lze obdivovat mnoho originálních ilustrací Beppeho Novella (výtvarníka, který ilustroval i slavnou knihu Paola Monelliho „La guerra è bella ma è scomoda“), v nichž ironicky líčí příběhy ze života alpských vojáků během války a vojenské služby.

Horská chata Rifugio Reatto dnes spadá pod horskou chatu Rifugio Contrin v údolí Val di Fassa, která slouží k přenocování, ale také jako knihovna. Nádherný přírodní amfiteátr s masívem Marmolady v pozadí skrývá v sobě klenot, malou knihovnu s ilustrovanými stěnami!

Tyto dvě horské chaty se nacházejí na úpatí jižního pilíře Marmolada di Penia. Horská chata Rifugio Contrin byla postavena v roce 1897 norimberským Alpenvereinem a během první světové války v ní sídlilo rakouské vojenské velení. 6. září 1915 chatu téměř zcela zničil minometný granát. Na konci války byla znovu postavena italskými Alpiny , čímž vzniklo propojení mezi ANA (národní svaz alpských vojáků) a horskou chatou Rifugio Contrin. Obnovená horská chata Rifugio Contrin byl slavnostně otevřena v červenci 1923. O několik let později, v roce 1930, byly v okolí horské chaty Rifugio Contrin, opět z iniciativy Alpinů, postaveny a slavnostně otevřeny další dvě nové stavby: kaple věnovaná padlým v horách a chata Rifugio Dei Lupi, dnes Rifugio Reatto, které dodnes okouzluje svou jedinečností.

Horská chata Rifugio Altissimo „Damiano Chiesa“ a kresba Depera

Stejně jako v mnoha jiných horských chatách i v Rifugio Damiano Chiesa na Monte Altissimo bylo vždy zvykem vystavovat pamětní knihu. V půdě pod prachem byl nalezen pravděpodobně první z těchto svazků z počátku 20. století. Na stránkách vzácné knihy (která je nyní uchována a k nahlédnutí v Knihovně hor - SAT), lze nalézt i slavná jména. Mezi různými poznámkami vyniká poznámka slavného futuristického umělce Fortunata Depera , který 12. července 1914 napsal větu „Linie - Síly (Futurismus)“, a připojil kresbu s podpisem. Dokument svědčí o přítomnosti takzvaných „Futuristů na kolech“, kteří se zúčastnili rozhodující bitvy o dobytí Dosso Casina, důležité pozice poblíž Monte Altissimo. Dalším slavným svědectvím v památkové knize je věta od básníka Gabrieleho d'Annunzia „Arma la prora e salpa verso il mondo!“ nebo-li „Vystroj příď a vypluj světu vstříc!“ z let 1907-1908. Dále mnoho dalších stránek s hudebními zápisy, kresbami nebo vzpomínkami.

Zdroje:

[La guerra attorno al monte Carè Alto - Dante Ongari]

[Il Rifugio Contrin 1897 – 2012, Associazione Nazionale Alpini]

[Storia di un sodalizio S.A.T. Mori]

[Děkujeme Riccardu Decarlimu, Knihovna hor-SAT, za cennou spolupráci a informace poskytnuté při psaní tohoto článku].