Procházka městem jako praví Trentinci

Typická procházka „místních“

„El giro al Sass“ je výraz, který znají všichni lidé z Trentina, a označuje klasickou okružní procházku ulicemi centra uspořádanými do čtyřúhelníku, mezi honosnými paláci a centrálními náměstími. Typická procházka, na jakou se místní obyvatelé většinou vydávají v sobotu odpoledne, kdy mohou pustit z hlavy všechny závazky a kdy není třeba spěchat na žádné schůzky, ale člověk se může jen klidně procházet, zastavovat se u výkladních skříní, občas něco koupit a pozdravit známé, které náhodně potká.

I když je pravda, že nenajdete Trentince, který by neznal význam tohoto jména, spousta lidí pravděpodobně neví, jak vlastně vzniklo. „Sass“ v místním dialektu znamená kámen a z kamenů byla postavena historická chudá a dekadentní čtvrť, která stávala v místě, kde se dnes prostírá náměstí Piazza Cesare Battisti - v samém srdci města. Byla tvořena malými uličkami, jimž se říkalo „fossati“ (příkopy), a spoustou domů postavených blízko sebe a byla plná hudby a hospod.  Na počátku 30. let byla tato čtvrť bonifikována a asanována pro zlepšení hygienických a urbanistických podmínek města.

Kde začíná „giro“

Chcete-li vyrazit na klasické „giro“ (čti džíro) či okruh, musíte začít v rohu ulic Via Oss Mazzurana a Via Oriola. Tam se nejlépe dostanete z náměstí Piazza del Duomo směrem doleva přes půvabné náměstíčko Piazza Pasi. Zde můžete obdivovat typickou červenou dlažbu z ammonitico rosso, horniny známé také jako Rosso Trento, kterou najdete i v jiných částech města. Ve výšce na střechách můžete zahlédnout poněkud skryté terasy. Nezapomeňte se podívat doleva na nádherné fresky věnované Panně Marii, které byly nedávno odkryty na hlavní fasádě Paláce Niccoli.

Až si je v klidu prohlédnete, přejděte do protějšího rohu náměstí. Pohlédněte doleva na dlouhou ulici Via Oss Mazzurana a pojďme na to! Po několika krocích můžete po pravé straně Via Mazzurana obdivovat rustikované průčelí Paláce Tabarelli, které připomíná ferrarskou a boloňskou architekturu. O kousek dál na stejné straně, přímo na rohu s ulicí Via Diaz, zaostříte-li pohled na horní část budovy, můžete obdivovat fresky Paláce Cazuffi (nespleťte si jej se známějším domem stejného jména – Casa Cazuffi, stojícím na Piazza del Duomo).

Legenda o ďáblovi

Půjdete-li dál mezi výlohami a lokály, projdete kolem hlavního vchodu městského divadla (Teatro Sociale) a dostanete se na konec ulice. Než se dáte doprava po Via Manci, ještě se na chvíli zastavte a pohleďte doleva. Uvidíte bílou elegantní fasádu s klasickými liniemi, s masivními dřevěnými dveřmi mezi dvojicí korintských sloupů po každé straně, nad nimiž se nachází úzký balkon, který obohacuje průčelí.

To je Palác Fugger Galasso, známější pod lidovým názvem Palazzo del Diavolo (Ďáblův palác), o němž vypráví legenda proslavená díky německému spisovateli J. W. Goetheovi, který ji zahrnul do své knihy Italská cesta. Podle této legendy byl prý tento palác postaven za jednu noc díky smlouvě, kterou uzavřel bohatý bankéř Georg Fugger se zlými silami.

Projděte se po někdejší Via Lunga

Když se dáte doprava ulicí, která byla kdysi známá jako Via Lunga (Dlouhá ulice, dnes se nazývá Via Manci), okamžitě si všimnete vznešených budov a dlažby z porfyrových kostek.

Zhruba v polovině ulice po levé straně pohleďte na malované fasády Paláce Saracini Cresseri, který je v současnosti sídlem Alpského muzea SAT. Tento palác byl znovu odhalen v roce 2019 po náročné restauraci fresek na jeho průčelí, jejichž dvojrozměrný renesanční kvádrový vzor klame oko a vypadá jako trojrozměrná bosáž.

Itinerář pokračuje dál a ponechává po pravé i levé straně malé průchody do uliček, které, jak se zdá, přímo vybízejí k objevení malých obchůdků a dobře udržovaných výkladů. Ale my vás žádáme, abyste pokračovali rovně až na „el Canton“, což je křižovatka ulice Via San Marco - která pak pokračuje rovně pod věží hradu Buonconsiglio – s ulicí Via San Pietro, po níž bude naše Giro al Sass za okamžik pokračovat, ovšem až poté, co si prohlédnete toto zákoutí - jedno z nejkouzelnějších ve městě - orámované paláci s lodžiemi, balkony, sloupkovými okny v několika řadách a ze všech stran.

Kostel a ulice zasvěcené svatému Petrovi

Znovu se vydejte po směru hodinových ručiček - a nehleďte přitom na čas - a zabočte doprava do ulice Via San Pietro. Ulice se nazývá podle kostela zasvěceného svatému Petrovi, který se tyčí tam, kde se ulice rozšiřuje, přímo před galerií Galleria dei Legionari, která je spojovacím průchodem na Piazza Cesare Battisti.

Průčelí s gotickými prvky, navržené v 19. století, bylo nedávno zrekonstruováno a kostel stojí na zbytcích předchozí budovy z 12. století. Za ním se skrývá okouzlující Piazzetta Anfiteatro a bludiště uliček s nízkými domy, které patří mezi nejkrásnější, nejcharakterističtější a nejméně známé ve městě.

Jděte vpřed, abyste se vrátili zpět

Pokračujte po ulici Via San Pietro, která je široká a plná světlých výkladních skříní. Dojděte po ní až na konec na Largo Carducci, kde kdysi bývala veřejná jatka a kde se v rohu vyjímá dům Casa Torre Benatti. Až budete zahýbat za roh doprava a přiblížíte se k jednomu z nejživějších uzlů města, podívejte se ještě jednou nahoru a zvěčněte ve svých vzpomínkách historické sluneční hodiny, namalované na krátké straně věže, které vás přenesou v čase zpět až do 17. století.

Už jen pár metrů od místa, kde teď stojíte, se sbíhá 7 různých ulic a právě tady už od středověku bije srdce města nejsilněji. Tyto ulice odjakživa byly a stále jsou centrem života a obchodu ve městě. Užijte si tedy tento poslední úsek, než se vydáte po Via Oriola zpět k výchozímu bodu okruhu, a prociťujte přitom vůni vzduchu a s rozzářenýma očima pozorujte vše kolem sebe, prohlédněte si výlohy, obchody a bary.