PROZKOUMEJTE DOLOMITY, SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ UNESCO

Na západě leží pohoří Brenta, na východě hory Latemar, Catinaccio, Pale di San Martino a Marmolada, která je se svou výškou 3342 m označována za královnu "Bledých hor", jak se Dolomitům často přezdívá. Na jejich úpatí nalezneme místní komunitu s osobitou kulturou a tradicemi, která se neúnavě snaží najít rovnováhu mezi rozvojem a ochranou svého jedinečného přírodního dědictví

Symbolem Dolomit jsou bezesporu skály – někdy elegantních tvarů (Le Corbusier je označil za "nejkrásnější architekturu na světě"), jindy těch nejbizarnějších a nejsmělejších křivek, ale vždy oplývající duhou barev, které se v průběhu dne neustále mění a ke konci dne vrcholí kouzelným západem slunce.

Za dnešní podobu vděčí “Bledé hory” především dlouhé a fascinující historii geologického vývoje, která je od svého začátku před 280 miliony let nepřestala tvarovat. Tou dobou ještě hory nebyly horami, ale aluviální rovinou omýlanou tropickým mořským zálivem Tethys nacházejícím se mezi Evropou a Afrikou, které v té době tvořily jediný kontinent Pangea. Před 280 miliony let, během období permu, se tato rovina začala poprvé nořit do moře. Následně po tomto postupném propadu moře Tethys zaplavilo území odpovídající dnešní oblasti Dolomit. Voda byla mělká, teplá, podobná některým dnešním tropickým oblastem a především se v ní množila organogenní společenství, schopná navázat minerální soli a usadit ve své kostře různé sedimenty. Počínaje triaským obdobím moře několikrát změnilo svou výšku. Při každém poklesu začalo velké množství těchto stavebních mikroorganismů s masivní výstavbou útesů, aby vyrovnalo pokleslé mořské dno.

A pak nastalo něco zásadního – přibližně před 65 miliony let, na konci periody křídy, se Dolomity konečně vynořily z moře v důsledku postupného přibližování afrického a evropského kontinentu. Velkoplošné zalednění v období čtvrtohor pokrylo oblast na 2 miliony let ledem a výrazně tak změnilo geomorfologii hor. Jakmile ledovce ustoupily, byly Dolomity připraveny uvítat své první lidské osadníky.

Geologická historie učinila z Dolomit celosvětově významné místo pro vědní obory o Zemi, především pro snadný způsob, kterým je možné ze skal číst o vývoji naší planety a listovat tak jakousi obří kamennou knihou.

Od roku 2009 jsou Dolomity zařazeny do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Dnes, stejně jako v minulosti, Dolomity podněcují představivost díky svému velkolepému vertikálnímu uspořádání, gigantickým skalním útesům, které se tyčí i do výšky1600 metrů nad měkkými zvlněnými obrysy horských lesů a luk, a rozmanitosti odstínů, jimiž se skály zbarvují během dne.


Nedávno byla k dolomitskému dědictví připojena také biosférická rezervace, geopark a prehistorická kůlová obydlí v Alpách. Po zřízení biosférické rezervace Riserva della Biosfera Alpi Ledrensi e Judicaria v roce 2015 čítá samo Trentino více druhů památek UNESCO než většina zemí světa. Oblast, ve které je na pouhých 6200 km² soustředěno velké množství památek světového významu, je mezinárodním příkladem úspěšné integrace člověka a přírody, vysoké kvality života a výborné územní organizace a řízení.

Nejen pro svou nepopiratelně krásnou přírodu a scenérie je Trentino významným místem – podle UNESCO je na oblasti pozoruhodný také pevný a dlouhověký stav rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Toto dávné pouto, které zůstalo na horách zachováno a v průběhu času se vyvíjelo, se dnes promítá v udržitelném přístupu k využívání zdrojů a přístupu k integraci člověka a přírody, který od místní komunity doléhá až k centrální správě.

 

Víc než jen Dolomity: Geopark Adamello Brenta

V červnu roku 2008 byl přírodní park Adamello Brenta oficiálně označen za geopark a stal se tak součástí Evropské a globální sítě geoparků UNESCO, která čítá 127 geoparků nacházejících se ve 35 zemích po celém světě. Toto prestižní ocenění svědčí nejen o bohatství a výjimečnosti geologického dědictví pohoří Adamello a Brentských Dolomit, ale také o kvalitě správy, kterou provádí organizace l’Ente Parco prostřednictvím ochrany parků, vzdělávání a udržitelného rozvoje.

 

Mimořádně zachovalá historie: prehistorická kůlová obydlí v Alpách

V roce 2011 se prehistorická kůlová obydlí (palafitte) v obcích Ledro a Fiavé stala druhou trentinskou památkou zapsanou do Seznamu světového dědictví UNESCO (v celé Itálii jich najdeme 53). Mezinárodní organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu připsala mimořádnou hodnotu 111 "prehistorickým kůlovým alpským obydlím", rozmístěným po celých Alpách, včetně dvou na území Trentina. Jedná se o pozůstatky dobře zachovalých prehistorických kůlových domů z dob osídlení mezi lety 5000 a 500 př.n.l., které se nacházejí na území šesti alpských zemí (Švýcarska, Rakouska, Francie, Německa, Itálie a Slovinska). Toto období odpovídá vzniku prvních zemědělských komunit v evropských dějinách.

 

Člověk a příroda dnes: udržitelnost biosférické rezervace Riserva della Biosfera Alpi Ledrensi e Judicaria

V roce 2015 bylo území mezi Brentskými Dolomity a jezerem Lago di Garda prohlášeno komisí Spojených národů za „biosférickou rezervaci“. Toto prestižní mezinárodní ocenění udělované organizací UNESCO v rámci programu „MaB – Man and Biosphere“ dodnes získalo 669 rezervací na světě, z toho 15 v Itálii. Oceněné rezervace se vyznačují příkladně udržovaným vztahem mezi člověkem a přírodou.

Rezervace Riserva Alpi Ledrensi e Judicaria, první v oblasti středovýchodních Alp a také na celém území Dolomit, se pyšní nesmírným přírodním bohatstvím napříč krajinou, která se rozkládá mezi horou Cima Tosa ve výšce 3 173 m n.m. (nejvyšším vrcholem pohoří Brenta) a vodami jezera Lago di Garda ve výšce 63 m n.m. – jedná se o sousledné pruhy horských luk, lesů, plání a vřesovišť, které střídají tradiční zemědělskou půdu. Spíše než krajina samotná je to především závazek člověka vytvořit udržitelný vztah s přírodou, a to si zasloužilo uznání UNESCO.

 

Další informace: www.visittrentino.info/en/trentino/dolomiti-unesco

www.visittrentino.info/en/trentino/dolomiti-unesco/unesco-in-trentino-mb